Sociologické šetření v Chebu
Jakým způsobem
prožívají město čeští a vietnamští obyvatelé? Kde rádi tráví čas, jaká místa
jim přijdou hodnotná a jaká problematická, kde a za jakých příležitostí se
potkávají s “těmi druhými” a jaké aktivity by podle nich mohly mít potenciál
tyto dvě skupiny místních spojovat? Tyto otázky tvořily základní kostru našeho
průzkumu zaměřujícího se na vnímání veřejného prostoru českou a vietnamskou
komunitou. Jako “výzkumnou laboratoř” vztahů, soužití a využívání městského
prostoru jsme si po konzultacích s odborníky na vietnamskou komunitu v ČR
zvolili město Cheb. Proč? Dlouhodobě v něm žije jedna z největších vietnamských
komunit v Čechách, a tak jsme mohli skrze rozhovory v terénu, dotazníkové
šetření sledovat a zkoumat nejen aktuální stav, ale dotknout se i historie a
vývoje vzájemného soužití.
Cílem této
práce je popsat perspektivy, skrze které městský veřejný prostor vnímají tyto
dvě skupiny obyvatel a zároveň nalézat průniky a možné způsoby, jak dopomoci k
lepší interakci a vzájemnému dialogu.
Do
Chebu jsme se vypravili na dva celé dny a v rámci terénního průzkumu oslovovali
místní přímo ve zkoumané lokalitě. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem terénního
průzkumu bylo získat celkový pohled na město očima Čechů a Vietnamců,
pohybovali jsme se po celém městě ve dvou párech tazatelů a dohromady mluvili s
20 českými a 16 vietnamskými obyvateli ve věkovém rozmezí od školních dětí,
přes teenagery a dospělé až po seniory.
Kromě polostrukturovaných rozhovorů jsme s oslovenými
využili také techniku kreslení mentálních map. Ty umožňují zachytit obraz města
tak, jak si ho konkrétní člověk nosí v hlavě a sledovat tak rozdíly i
podobnosti ve vnímání města jednotlivých lidí. Zároveň je tato aktivita
víceméně nezávislá na jazykové vybavenosti. Sledovali jsme nejen pořadí, v němž
lidé věci na papír kreslili, ale také to, co nenakreslili – jako by to pro ně v
prostoru neexistovalo. Dále jsme se zaměřili na oblíbená, hodnotná a
problematická místa ve městě a nad mapou se našich dotázaných doptávali i na
trasy pohybu nebo místa trávení volného času. Pro ty, kteří mentální mapy
kreslit nechtěli, jsme si připravili pro zakreslování černobílé ortofotomapy
města.
I když jsme v týmu měli vietnamsky mluvící osobu,
jazykovou bariéru jsme se pokusili překonat i připravenými kartičkami s různými
tezemi o veřejném prostoru přeloženými do vietnamštiny. Vietnamsky mluvící
respondent nám tak mohl na mapce ukazovat místa, která tezím odpovídala - např.
kam chodí na procházky, kam chodí nakupovat, kde se potkává s přáteli, kde se
bojí, kde rád tráví čas nebo kde mu to připomíná Vietnam. Výhodou práce v
terénu je, že podchytí širokou škálu lidí, kteří by jinak sítem dotazníkových
šetření nebo veřejných setkání snadno propadli. Vzhledem k našemu zaměření na
vietnamskou komunitu nám také umožnila konkrétní osoby oslovit přímo v místech,
kde se zrovna nacházely – v obchodech, na ulici nebo v parku.
Pro všechny
ostatní, se kterými jsme v rámci terénního průzkumu nemluvili, ale chtěli se k
tématu interkulturního soužití ve svém městě vyjádřit, jsme připravili online
dotazníkové šetření. Vyplnilo ho celkem 71 lidí, z toho 27 českých občanů a 44 vietnamských občanů. Vietnamské
občany bylo potřeba oslovit osobně, proto máme více vietnamských respondentů.
Tematicky jsme opět směřovali k otázkám týkajícím se prostorového využití
města, volnočasových aktivit a možným průsečíkům mezi oběma komunitami.