INTERKULTURNÍ CHEB


o nás 
kontakt

Architektonicko-umělecký workshop
    

  2. Co chystáme a proč?

  4. Harmonogram workshopu

  5. Fotogalerie z workshopu

  6. Fotogalerie z evaluačního workshopu v 6.ZŠ




Terénní výzkum

    1. Urbanistický workshop ve Valdštejnově ulici 

    2. Sociologické šetření v Chebu

    3. Výzkum veřejného prostoru ve Vietnamu



    Teoretický a analytický výzkum

    1. Historie vietnamské migrace

    2. Prostorové rozmístění Vietnamců v ČR

    3. Vietnamská minorita v Chebu



    Česká a vietnamská mytologie

    1. O praotci Čechovi / Truyền thuyết sáng lấp quốc gia Séc

    2. O Libuši a Přemyslovi / Libuše và Přemysl

    3. Blaničtí Rytíři / Các Hiệp Sĩ Blaník

    4. Truyền thuyết Lạc Long Quân và Âu Cơ / Praotec Lac Long Quan a Au Co

    5. Sự tích Hồ Hoàn Kiếm / Jezero vráceného meče

    6. Truyền thuyết rồng hạ cánh / Legenda o Zátoce přistávajícího draka

    7. Brožura ke stažení



    Odkazy QR kódů

    1. Svátky / Lễ hội

    2. Bylinky / Rau thơm 

    3. Recepty / Công thức nấu ăn

    4. Zvuky zvířat / Âm thanh động vật

    5. Zvuky Hanoje / Âm thanh Hà Nội



    O Výzkumu

    Soužití Vietnamců a Čechů v interkulturním veřejném prostředí

    Práce se zabývá aktuálním tématem migrace, která čím dál více ovlivňuje městské prostředí a tím generuje nové otázky důležité pro plánování rozvoje městských čtvrtí. Podrobněji se zaměřuje na vietnamskou menšinu v českém prostředí, a to z toho důvodu velkého zastoupení a vysoké kulturní a ekonomické distance mezi majoritou a minoritou. V dnešní době žije v České republice okolo 60 tisíc Vietnamců první a druhé generace. Druhá generace Vietnamců se již plně integrovala do českého prostředí, ale nadále cítí silné vazby ke svému kulturnímu dědictví. Poměrně velké kulturní rozdíly ve využívání a chápání prostoru mohou vést k nedorozumění, avšak vzájemné pochopení může vést k vytvoření společného interkulturního prostředí. 


    Více →

    Prostorové rozmístění Vietnamců v ČR

    Díky projektu „Rezidenční segregace a mobilita cizinců: analýza sousedství, rezidenčních drah a sousedských efektů“ pod vedením RNDr. Martina Šimona, Ph.D., se mi podařilo získat data k prostorovému rozmístění Vietnamců v ČR. 

    Data jsou podle státní příslušnosti k roku 2019, tj Vietnamci s českým pasem nejsou zahrnuti. Jako plošná jednotka byl zvolen sčítací obvod. V Česku bylo k roku 2011 asi 50 tisíc sčítacích obvodů, v nichž žilo 10.500.000 obyvatel. To je v průměru zhruba 200 lidí na obvod. Z 50 tisíc sčítacích obvodů (SO) je alespoň jeden Vietnamec v 8 tisících z nich. To znamená, že v 85 % SO žádný Vietnamec nebydlí. Pak v rámci těch 8 tisíc SO je to velmi nerovnoměrně rozmístěné. Když se podíváme pouze na počet, tak v naprosté většině z těch obvodů s výskytem je tak maximálně 10–20 Vietnamců, pouze u velmi málo SO je to více. Nejčastější počet Vietnamců v SO je 4, mediánová hodnota pak 7,5 (počítáme-li pouze ty obvody s výskytem). Obvodů, kde je víc jak 20, je velmi málo, něco přes 500 (díváme se na data za obvody, bez zohlednění jejich sousedství). V podstatě to rozmístění není překvapivé, dominantně velká města, především Praha, a k tomu pár pohraničních lokalit. Zhruba 100 SO jednotek je v Praze, 30 v Brně, 20 v Plzni, víc v Severozápadních Čechách, na Moravě málo. Když ten výběr ještě zúžíme, tak víc jak 50 Vietnamců je v zhruba 100 obvodech. Z nich je 30 v Praze, 13 v Chebu, 7 v Brně, 5 v Plzni a Ostravě. Žádné takové SO ale nejsou v Budějovicích, Olomouci či Zlíně a zbytku Moravy. V přiložených mapách jsou označeny názvy městských částí (u menších obcí shodným s názvem obce), kde se tyto SO nad 50 vyskytují.

    Tato data jsou důležitá pro předvýběr lokalit pro místní šetření. Lokality se budou lišit měřítkem a mírou lokálního komunitního života. Příkladem může být Vestec, kde je 20% obyvatel vietnamské příslušnosti, ti však dojíždějí za prací do přilehlé Sapy, a proto může docházet k absenci lokálního komunitního života. Jako další lokalita se nabízí Libuš a Chodov, kde je situace podobná jako ve Vestci. V Chebu se nachází silná vietnamská komunita oproti ostatním lokalitám. V příhraničních lokalitách zase dochází k rostlému procesu, kde Vietnamci svými obchůdky vyplňují prostor a vyskytují se tedy na jednom místě – Hřensko, České Velenice, Potůčky, Železná Ruda. Platí tedy, že čím dál jsou od hranic, tím jsou více roztroušení. V Českých Velenicích dochází ke vzájemným dialogům, kdy vietnamští podnikatelé investují do architektury a pokouší se vyvářet příjemný veřejný prostor pro obě skupiny. V menších obcích dochází i k vítanému příchodu vietnamských rodin za účelem otevření „večerky“ (například v Kadově nabídli obecní byt vietnamské rodině, aby se přestěhovali z Rožmitálu a otevřeli si večerku, což bylo velice vítané místními občany). Je otázka, zdali taková intervence je zcela pozitivní, zdali nedochází ke stereotypizaci vietnamských občanů – jakožto prodejci ve večerce, nebo naopak jestli nedošlo k začlenění vietnamské rodiny do místní komunity.