INTERKULTURNÍ CHEB


o nás 
kontakt

Architektonicko-umělecký workshop
    

  2. Co chystáme a proč?

  4. Harmonogram workshopu

  5. Fotogalerie z workshopu

  6. Fotogalerie z evaluačního workshopu v 6.ZŠ




Terénní výzkum

    1. Urbanistický workshop ve Valdštejnově ulici 

    2. Sociologické šetření v Chebu

    3. Výzkum veřejného prostoru ve Vietnamu



    Teoretický a analytický výzkum

    1. Historie vietnamské migrace

    2. Prostorové rozmístění Vietnamců v ČR

    3. Vietnamská minorita v Chebu



    Česká a vietnamská mytologie

    1. O praotci Čechovi / Truyền thuyết sáng lấp quốc gia Séc

    2. O Libuši a Přemyslovi / Libuše và Přemysl

    3. Blaničtí Rytíři / Các Hiệp Sĩ Blaník

    4. Truyền thuyết Lạc Long Quân và Âu Cơ / Praotec Lac Long Quan a Au Co

    5. Sự tích Hồ Hoàn Kiếm / Jezero vráceného meče

    6. Truyền thuyết rồng hạ cánh / Legenda o Zátoce přistávajícího draka

    7. Brožura ke stažení



    Odkazy QR kódů

    1. Svátky / Lễ hội

    2. Bylinky / Rau thơm 

    3. Recepty / Công thức nấu ăn

    4. Zvuky zvířat / Âm thanh động vật

    5. Zvuky Hanoje / Âm thanh Hà Nội



    O Výzkumu

    Soužití Vietnamců a Čechů v interkulturním veřejném prostředí

    Práce se zabývá aktuálním tématem migrace, která čím dál více ovlivňuje městské prostředí a tím generuje nové otázky důležité pro plánování rozvoje městských čtvrtí. Podrobněji se zaměřuje na vietnamskou menšinu v českém prostředí, a to z toho důvodu velkého zastoupení a vysoké kulturní a ekonomické distance mezi majoritou a minoritou. V dnešní době žije v České republice okolo 60 tisíc Vietnamců první a druhé generace. Druhá generace Vietnamců se již plně integrovala do českého prostředí, ale nadále cítí silné vazby ke svému kulturnímu dědictví. Poměrně velké kulturní rozdíly ve využívání a chápání prostoru mohou vést k nedorozumění, avšak vzájemné pochopení může vést k vytvoření společného interkulturního prostředí. 


    Více →

    Historie vietnamské migrace

    Po pochopení souvislostí s migrací vietnamského obyvatelstva bylo zapotřebí zmapovat jednotlivé migrační scénáře.

    Studie francouzského Ministerstva zahraničních věcí (OGD, 1998, s. 6) rozlišovala ve své době čtyři základní typy vietnamských komunit v Evropě: post koloniální Vietnamce v Evropě 5, komunity tzv. boat people (političtí uprchlíci z jižního Vietnamu po pádu Saigonu v roce 1975 a po nastolení komunistického režimu), vietnamské smluvní pracovníky — komunity vzniklé v bývalých státech zemí RVHP a nelegální rezidenty, kteří taktéž žili v zemích bývalého Východního bloku. Do NDR, Československa, Polska a Bulharska, které byly před rokem 1990 součástí RVHP, přišly desetitisíce Vietnamců. Existovaly však rozdíly v rozsahu a podmínkách migrace do jednotlivých zemí.  

    Vietnamští smluvní pracovníci 
    Do roku 1975 byla migrace jen ojedinělá. Jednalo se o několik set severovietnamských studentů, ale i dětí – sirotky po vojácích severovietnamské armády. Například v ČSR se jednalo o tzv. chrastavské děti (100 dětí), které přijely na ozdravný a vzdělávací pobyt. Většina z nich se vrátila. [Martínková 2006a]. Situace se změnila v roce 1975, kdy došlo ke sjednocení Vietnamu, a v rámci mezivládních pracovních dohod začali v hojném počtu přijíždět mladí Vietnamci do zemí RVHP, především do Sovětského svazu, Československa, východního Německa, Polska, Bulharska [Freidingerová 2014: 64], Maďarska. Odhaduje se, že se jednalo celkově o 244 000 lidí [Nguyen 2008: 10]. Mladí Vietnamci přijížděli na tzv. učební poměr s výrobní praxí a pracovali převážně v textilním, potravinářském, strojírenském a spotřebním průmyslu, v zemědělství a stavebnictví. Největší vlna přijíždějících dělníků a dělnic byla v 80. letech, kdy byly podepsány zásadní dohody mezi VSR a SSSR, VSR a NDR, VSR a ČSSR [Freidingerová 2014: 64,65]. Příchod dělníků a dělnic byl v hostitelských zemích vítán, a to z důvodu nedostatku pracovních sil a Vietnam takto splácel svůj dluh v souvislosti s válečnými aktivitami a poválečnou rekonstrukcí. [Wolf 2007; Dang 2007; Nguyen 2008]. A také si tím Vietnam snížil míru nezaměstnanosti. [Tchesnokov 2009].  Po roce 1989 byly pracovní smlouvy vypovězeny a Vietnamci byli nuceni se vrátit domů, avšak situace ve Vietnamu stále nebyla přívětivá a mnohým Vietnamcům se nechtělo Evropu opustit a hledali způsob, jak zůstat. Podmínky pobytu a odchodu po roce 1989 se v hostitelských zemích odlišují a určují pozdější chování Vietnamců v dané lokalitě.

    Mezi lety 1990-1992 byly uskutečněny reformy českého politického systému, nastartován proces ekonomické transformace, vytvořeny migrační mechanismy (odpovědné instituce/orgány, legislativa, specifické programy apod.) a řada Vietnamců v naší zemi využila možnosti podnikat [Brouček 2023: online]. Ze státem dekretované, regulované a dočasné migrace se zrodila spontánní standardní ekonomická migrace, motivovaná zlepšením životní úrovně [Boušková 1998: 34,35].