Historie vietnamské migrace
Po pochopení
souvislostí s migrací vietnamského obyvatelstva bylo zapotřebí zmapovat
jednotlivé migrační scénáře.
Studie
francouzského Ministerstva zahraničních věcí (OGD, 1998, s. 6) rozlišovala ve
své době čtyři základní typy vietnamských komunit v Evropě: post koloniální
Vietnamce v Evropě 5, komunity tzv. boat people (političtí uprchlíci z jižního
Vietnamu po pádu Saigonu v roce 1975 a po nastolení komunistického režimu),
vietnamské smluvní pracovníky — komunity vzniklé v bývalých státech zemí RVHP a
nelegální rezidenty, kteří taktéž žili v zemích bývalého Východního bloku. Do
NDR, Československa, Polska a Bulharska, které byly před rokem 1990 součástí
RVHP, přišly desetitisíce Vietnamců.
Existovaly však rozdíly v rozsahu a podmínkách migrace do jednotlivých
zemí.
Vietnamští
smluvní pracovníci
Do roku 1975
byla migrace jen ojedinělá. Jednalo se o několik set severovietnamských
studentů, ale i dětí – sirotky po vojácích severovietnamské armády. Například v
ČSR se jednalo o tzv. chrastavské děti (100 dětí), které přijely na ozdravný a
vzdělávací pobyt. Většina z nich se vrátila. [Martínková 2006a]. Situace se
změnila v roce 1975, kdy došlo ke sjednocení Vietnamu, a v rámci mezivládních
pracovních dohod začali v hojném počtu přijíždět mladí Vietnamci do zemí RVHP,
především do Sovětského svazu, Československa, východního Německa, Polska,
Bulharska [Freidingerová 2014: 64], Maďarska. Odhaduje se, že se jednalo
celkově o 244 000 lidí [Nguyen 2008: 10]. Mladí Vietnamci přijížděli na tzv.
učební poměr s výrobní praxí a pracovali převážně v textilním, potravinářském,
strojírenském a spotřebním průmyslu, v zemědělství a stavebnictví. Největší
vlna přijíždějících dělníků a dělnic byla v 80. letech, kdy byly podepsány
zásadní dohody mezi VSR a SSSR, VSR a NDR, VSR a ČSSR [Freidingerová 2014:
64,65]. Příchod dělníků a dělnic byl v hostitelských zemích vítán, a to z
důvodu nedostatku pracovních sil a Vietnam takto splácel svůj dluh v
souvislosti s válečnými aktivitami a poválečnou rekonstrukcí. [Wolf 2007; Dang
2007; Nguyen 2008]. A také si tím Vietnam snížil míru nezaměstnanosti.
[Tchesnokov 2009]. Po roce 1989 byly
pracovní smlouvy vypovězeny a Vietnamci byli nuceni se vrátit domů, avšak
situace ve Vietnamu stále nebyla přívětivá a mnohým Vietnamcům se nechtělo
Evropu opustit a hledali způsob, jak zůstat. Podmínky pobytu a odchodu po roce
1989 se v hostitelských zemích odlišují a určují pozdější chování Vietnamců v
dané lokalitě.
Mezi lety 1990-1992 byly uskutečněny reformy českého politického
systému, nastartován proces ekonomické transformace, vytvořeny migrační
mechanismy (odpovědné instituce/orgány, legislativa, specifické programy apod.)
a řada Vietnamců v naší zemi využila možnosti podnikat [Brouček 2023: online].
Ze státem dekretované, regulované a dočasné migrace se zrodila spontánní
standardní ekonomická migrace, motivovaná zlepšením životní úrovně [Boušková 1998: 34,35].