Soužití Vietnamců a Čechů v interkulturním veřejném
prostředí
Práce se
zabývá aktuálním tématem migrace, která čím dál více ovlivňuje městské
prostředí a tím generuje nové otázky důležité pro plánování rozvoje městských
čtvrtí. Podrobněji se zaměřuje na vietnamskou menšinu v českém prostředí, a to
z důvodu velkého zastoupení a vysoké
kulturní a ekonomické distance mezi majoritou a minoritou. V dnešní době žije v
České republice okolo 60 tisíc Vietnamců první a druhé generace. Druhá generace
Vietnamců se již plně integrovala do českého prostředí, ale nadále cítí silné
vazby ke svému kulturnímu dědictví. Poměrně velké kulturní rozdíly ve využívání
a chápání prostoru mohou vést k nedorozumění, avšak vzájemné pochopení může
vést k vytvoření společného interkulturního prostředí.
Vietnamská menšina je třetí nejpočetnější skupina cizinců v
České republice a dle sčítání lidu v roce 2021 se k vietnamskému občanští
přihlásilo 54 184 osob, avšak jejich skutečný počet je odhadován o třetinu
vyšší. Počet příslušníků vietnamské komunity se od 60. let, kdy byla podepsaná
dohoda o vědecko-technické spolupráci, zvyšuje.
Hlavní výzkumné otázky
Podrobněji
se zabývám interkulturními veřejnými prostory v rámci obce s vysokým podílem
vietnamské menšiny. Takovýto prostor by měl v sobě reflektovat vietnamskou
kulturu a zároveň vytvářet aktivity v městském prostoru, které budou podporovat
vzájemné interkulturní vztahy mezi minoritou – Vietnamci a majoritou – Čechy.
Prostor se stane místem, kde se menšina bude cítit bezpečně a začne ho
využívat. Tento proces pak nastartuje interakci mezi minoritou a
majoritou. Výzkum si klade za cíl
podpořit sousedské vztahy a napomoct etnické skupině se participovat na
společenském životě ve městě skrze architektonicko-umělecké intervence.
Interkulturní prostor
Veřejný
prostor už z principu je prostor, který by měl být pro všechny – jednoduše
řečeno. Žijeme v době, kdy dochází ke
globalizaci a vysoké diverzitě ve městech, města se stávají kulturně
rozmanitější. Při plánování sociálně inkluzivních (opak exkluzivní – vyloučení)
a udržitelných měst musí plánovači zvážit, do jaké míry jsou zajištěna veřejná
prostranství, která jsou skutečně inkluzivní a umožňují účinný dialog,
partnerství a zastoupení všech kultur ve společnosti. Interkulturní veřejná
prostranství by se mohla stát stále významnějším prvkem v rámci městského
plánování, protože rostoucí globalizace a mezinárodní migrace vytvářejí tlak a
soupeření mezi různými kulturami.
Samotný výzkum je rozdělen na teoretickou část (zmapování
problematiky z historického hlediska), analytickou (shromáždění dat),
terénní část (sociologické šetření v Chebu, klasifikace veřejného prostoru
ve Vietnamu, urbanistický workshop v Chebu v ulici Valdštejnská) a
experimentální část (intervence v lokalitě konání workshopu). Výzkum si
klade za cíl podpořit sousedské vztahy a napomoct etnické skupině se
participovat na společenském životě ve městě skrze architektonicko-umělecké
intervence.
Projekt je součástí doktorského výzkumu Ing. arch. Thu Huong
Phamové na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a je podpořen Ministerstvem
školství.